Freefall 1161 - 1170 (D)
Freefall 1161

Úvahy po večeři

1161.jpg
Bikaj se zblázní, až se vrátím. Už roky jsem se nevrátil takhle pozdě.
Pro psy je vždycky radost, když se smečka opět sjednotí.
Smečky se mohou rozdělit při lovu. Když tě vidí, ví, že vůdce je v pořádku a snad se rozdělí o svůj úlovek z úspěšného lovu.
Ve své hlavince určitě věří, že by si něco i zasloužil. Ta všechny ty časy, kdy lovil pod nábytkem a dělil se se mnou o ulovené chuchvalce prachu.
Freefall 1162

Úvahy po večeři

1162.jpg
Bikajovy největší myšlenky jsou o jeho dalším krmení. Co je tvá největší myšlenka?
Myslím
si, že bychom měli rozebrat slunce.
Ze slunce k planetě doletí jen malá část energie. Kdybychom slunce rozebrali a energii použili, kde je jí třeba, tak by hvězda vydržela desítky miliard let místo několika miliard.
Obvykle se zabývám věcmi v planetárním měřítku.
Aha. Středně veliké myšlenky.
Freefall 1163

Úvahy po večeři

1163.jpg
A co s planetami? Postavit na nich obrovské fúzní generátory?
Nejspíš. Ale s rozebíráním bys začal u hvězd bez planet. Kdyby se něco stalo, nepostihlo by to blizké okolí.
Taky by to mohl být dobrý způsob, jak najít pokročilou mimozemskou civilizaci. Lidská rasa vysílala obrovská kvanta energie necelé dvě stovky let. Vedle stáří vesmíru je to jen okamžik.
Takže kdyby sis všiml, jak v části galaxie vyhasínají hvězdy, začal bys tam hledat.
Ty možná. Já osobně bych to považoval za varování, abych se držel dál.
Freefall 1164

Úvahy po večeři

1164.jpg
Neměj obavy. Rozebírání hvězd není věc, do které bych se v dohledné době pouštěla. To možná až naši potomci tak za milion let.
Takže zrovna nemáš nějaké veliké závazky?
Jen Samova loď. Jinak mám docela volno.
A co takhle ve středu?
To nevím.
Tak daleko do budoucnosti se plánuje těžko.
Freefall 1165

Úvahy po večeři

1165.jpg
No, takže, asi bychom se měli rozloučit.
Asi jo.
Mami! Mami!
Tady venku chce pán [!1.2]dát pusu pejskovi!
No, dobrou noc.
Dobrou.
Time, běž spát!
Ale mami!
Freefall 1166

Úvahy po večeři

1166.jpg
Tak, už se můžu pustit. Winstonův náklaďák je z dohledu. Už nemám nutkání za ním běžet.
Freefall 1167

Úvahy po večeři

1167.jpg
Byl to hezký večer. Akorát jsem s Winstonem možná jednala moc přímočaře. Je to člověk. Měli bychom zůstat jen přáteli.
Nemá mě přitahovat druh, který mě vychoval. Má mě přitahovat vlastní druh. Druh, se kterých jsem se doteď nepotkala a viděla ho jen na fotkách.
Bohužel, oblást, ve které bych vážně potřebovala poradit, se v mičem, co jsem četla, vůbec nerozebírá.
Freefall 1168

Boids

1168.jpg
Moc pŕemýšlím. Měla bych se uvolnit, užívat si okamžiku a poslouchat štěbetání ptáků.
Akorát že v noci ptáci neštěbetají… A už vůbec ne Mozarta.
A jsou čtyři ráno, Čas, ve kterém se vyrovnává zvědavost a únava.

Boids

Freefall 1169

Boids

1169.jpg
A další. A kousek dál… Beethoven? Tohle musím omrknout.
Musím být opatrná. Když jsem unavená, projevují se mé instinkty víc než obvykle.
Musím si stále pŕipomínat, že se plížím, abych zjistila, jak to ptáci vypadají, ne, jak chutnají.
Freefall 1170

Boids

1170.jpg
Bzučí, když se hýbou. Nevoní jako ptáci. Jsou vážně podivní.
Jak asi chutnají? Ne. No, možná jednoho.
Tak ne. Tohle určitě jíst nebudu.
Tento web používá cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním cookies do vašeho počítače. Také berete na vědomí, že jste si přečetli a porozuměli našim Zásadám ochrany osobních údajů. Pokud nesouhlasíte s odchodem z webu.Více informací