Freefall 1156
Úvahy po večeři
Už jsme šli docela dlouho. Co takhle se posadit a dát si kafe?
To je náhoda. Teď jsem myslel na to samé.
To nebyla náhoda. Postav se sem. Ještě kousek. A teď zavŕi oči a nadechni se co cítíš?
Kafe. Cítím kafe.
Teď sis to uvědomil. Tvé tělo to zaregistrovalo už před minutou a dávalo ti najevo, že by chtělo.
Hej, není fér vědět, na co myslím, ještě než si to myslím.