Biologické problémy s nízkou gravitací

Předpokládám, že máš na mysli typy záření, které jsou nebezpečné.

Ano, prosím.

Ať je to krátké a přesné, ať je to zábavné, aby to udrželo mou pozornost. A žádnou matematiku.

Měla bych měnit hlasy, abych ilustrovala různé vlnové délky?

To nechán ta tobě. Nechci ti to ztížit příliš mnoha podmínkami.

Biologické problémy s nízkou gravitací

Nebezpečným zářením se rozumí částice nebo vysokoenergetické fotony, které mohou způsobit ionizaci. To je stav, kdy atom získá náboj přijmutím nebo ztrátou elektronu.

Pro zjednodušení použit Bohrův model.

Když se zionizuje vnitřek živé buňky, může to ovlivnit celou její vnitřní funkci.

Tak takhle ti radiace dá superschopnosti!

Z pohledu samostatné buňky by se rakovina za superschopnost považovat dala.

Tak na to zapomeň. Nechci, aby mé buňky superschopností zneužily a staly se zloduchy.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-04

DNA je část buňky, kterou opravdu poškozenou mít nechceš. Radiace může DNA způsobit tři typy poškození. Porušení jednoho nebo obou vláken šroubovice a mutace.

Porušení jednoho vlákna

Porušení obou vláken

Mutace

Porušení obou vláken
a mutace obvykle není možné opravit. Porušení jednoho vlákna buňka po čase opravit umí.

Čas je důležitý. Čím častěji se buňka dělí, tím je na radiaci náchylnější.

Díra na trhu. Atomární lepicí páska pro opravu molekul. Jen bude složitější najít někoho s tak malými prsty, aby ji dokázal použít.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-06

Když buňku poškodí radiace, tak to může dopadnout jedním z pěti způsobů.

[!1.2]Buňka se opraví, dále se dělí na zdravé buňky.

[!1.2]Zmutovaná buňka se dělí na přežívající zmutované buňky.

[!1.2]Zmutovaná buňka se dělí na nepřežívající zmutované buňky.

[!1.2]Reprodukční smrt. Buňka dále funguje, ale nedělí se.

[!1.2]Buněčná smrt.

Zapoměla jsi na „Buňka se vypaří“.

Kdybys byl v poli s tak silnou radiací, tak by ses už nemusel starat o dlouhodobé účinky na zdraví.

A technicky vzato spadá vypaření se pod buněčnou smrt.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-08

Nevíme, jak působí radiace na chobotničáky, takže pro tebe budeme dávku držet co nejníže to rozumně jde.

Jeden sievert je biologický ekvivalent jednoho joule radiační energie na kilogram hmoty. Chceme držet tvoji celkovou dávku pod 0,005 sievertů za rok

Jen rozumně? Proč ne úplně?

Protože úplně by znamenalo nepustit tě z planety.

Aha, ano. Těžko mohu být nebojácný vesmírný kapitán, když mne nepistí do vesmíru.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-11

Rozlišujeme dva typy dávek. Chronická je, když jsi dávce vystaven po delší dobu. Akutní je, když tu samou dávku dostaneš v kratším časovém úseku a je nebezpečnější.

U lidí způsobí akutní dávka 0,3 sievertů změny v krvi, 1 sievert nemoc z ozáření, dva způsobí reprodukční smrt u poloviny buněk, čtyři zabijí polovinu ozářených a deset všechny.

Ale ty se k takovým hranicím ani nepřiblížíš.

Florence, pokud nepotřebuji děsivá čísla znát, tak o děsivých číslech nemluv.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-13

Lodi, kolik radiace dostáváme?

[!1.2]Dávka ze současného vnějšího radiačního pole je 0,021 milisievertů za hodinu, nebo půl milisievertu denně.

Takže abych dosáhl své hranice, potřeboval bych…

[!1.2]100 dní, kdybys stál na mém trupu.

Ty mne stíníš.

[!1.2]Stíním lidi. Ochrana tebe je jen nechtěný vedlejší účinek.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-15

Jak silné máme stínění?

No, stínění je trochu složitější. Vysokoenergetické gamma záření je pronikavější. V praxi se používá, že 5 cm olova, 10 cm oceli nebo 120 cm vody je desetinová tloušťka.

Desetinová tloušťka je takové množství materiálu, které sníží úroveň radiace na desetinu oproti nestíněné.

[!1.2]100 gray, zdroj 6 MeV

[!1.2]5 cm olova

[!1.2]Úroveň radiace: 10 gray

[!1.2]5 cm olova

[!1.2]Úroveň radiace: 1 gray

Páni. Tolik materiálu obalujícího loď by bylo těžké… a náročné na zrychlení… a my moc stínění nejsme, že?

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-18

U radiace máme ještě další dva zdroje. Kosmické záření a solární energetické částice. Ty z většiny tvoří vysokorychlosní protony a helium. Způsobují přímé poškození a druhotnou radiaci.

Nejlépe je stíní lehké materiály. Dobrý je vodík.

Jo, na této cestě občas zahlédneš jasný záblesk. To je vesmírné záření, které interaguje se tvým okem nebo zrakovým neuronem.

Záblesky. Jasně. Nepřátelské varování od vesmíru, že se mi hrabe v mozku.

Biologické problémy s nízkou gravitací
[!0.987]2019-11-20

Ohledně kosmického záření je naším hlavním stíněním sluneční vítr. Plasma vyvržené ze slunce.

Díky heliosféře jsme chráněni před 70 až 90 procenty kosmického záření.

[!1.2]Slunce

[!1.2]Rázová vlna

[!1.2]Terminační vlna

[!1.2]Heliosféra (ne moc kulatá)

Je to další příklad toho, že prázdný vesmír není úplně prázdný, a když máš miliardy kilometrů ne úplně prázdného prostoru, tak se to nasčítá.